Představuje se vám velmi pracovitý bobr, bobr Andrej

(konzultováno s AI)

   V naší přírodě žije jedno nesmírně pracovité zvíře. Bobr evropský. Nikdo ho nevolil, nikdo mu nedal stavební povolení. On prostě přijde k potoku a řekne si, tady chybí rybník. A postaví ho.

   Nepolemizuje s řekou. Nepřesvědčuje vodu, aby tekla jinak. On jí postaví do cesty hráz. Pokácí pár stromů, nanosí bláto, zatopí louku, les, cestu sousedům. Z jeho pohledu je to geniální krajinný management. Z pohledu všech ostatních, co u potoka bydleli před ním, je to povodeň. A z pohledu potoka je to konec potoka.

   V české politice máme stejného bobra. Bobra Andreje. Jen místo zubů má paragrafy a místo bláta má pozměňovací návrhy. Nějakými záhadnými cestičkami k nám přicestoval ze Slovenska a rychle se včlenil do koloritu devadesátých let. I on se s místní přírodou moc nepáral.

   Princip je stejný. Vadí mu zákon? Neobejde ho. On ho přehradí novým zákonem.

   Když § 4c zákona o střetu zájmů, ten slavný Lex Babiš, řekl, že firmy člena vlády nemají brát dotace, bobr neprodal firmu. Přehradil to. Vložil Agrofert do svěřenských fondů, které sám ovládá. Evropská komise pak musela přijet s auditem a napsat, že ano, je to stále střet zájmů a že Agrofert neměl dostat 17,6 milionu eur, ale řeka už tekla jinudy.

   Když se ukázalo, že biopaliva jsou v Evropě slepá ulička, bobr nepřestal řepku pěstovat. Přehradil to zákonem o ochraně ovzduší. Zavedli jsme jednu z nejvyšších kvót na přimíchávání bionafty v EU. A kdo je u nás největší výrobce bionafty? No přece Preol. Z holdingu. Čistě náhodou?.

   Když mu vadili malí živnostníci s hotovostí, postavil hráz jménem EET. Oficiálně aby narovnal trh. Prakticky se v jeho rybníce udělalo místo. A teď staví EET 2.0, aby to místo zůstalo zatopené.

   Když mu vadilo, že mu někdo říká, že ta hráz je křivá, postavil další hráz. Zrušil Radu pro konkurenceschopnost, zrušil Výbor pro strategické investice a Národní rozpočtovou radu označil za zbytečnou. Bobr nepotřebuje poradce. Poradci by mu jen říkali, že voda má téct dolů, ne k němu do obýváku.

   A tak tu teď stojíme. Všichni v holínkách. Kolem dokola žlutá hladina řepky až k obzoru a uprostřed velký, spokojený hrad z klacků, paragrafů a dotací. A z hradu se ozývá: "Nikdo nic nedostal, všechno je v souladu s evropskými předpisy."

   Problém s bobrem nikdy nebyl v tom, že je líný nebo neschopný. Právě naopak. Problém je, že je zatraceně pracovitý. A pokud mu včas nevezmete povolovací razítko, jednoho rána se probudíte a zjistíte, že už nebydlíte u potoka.

Bydlíte v jeho rybníce.