Politici“ typu Miloše Zemana jsou pro jakoukoliv zemi vysloveným neštěstím. Pro svou ješitnost, touhu po moci a slávě dokážou zatáhnout do občanské války i jinak mírumilovné národy. Může se i naše republika vydat balkánskou cestou, kdy rodinné, přátelské i sousedské vztahy budou navždy zpřetrhány a trosky domů se stanou krvavým bojištěm?  Můžeme se i my díky rádobyvtipným  bonmotům hradního podnájemníka dopracovat k vzájemné sebedestrukci? 
   Ptáte se jak?
   Jak víme, Babiš nemá čest ani svědomí. Možná že je i částečným autistou, který před sebou vidí jenom ten svůj mamon, aniž by si uvědomoval jakákoliv pravidla slušného chování, jakékoliv mantinely civilizovaného světa. Proto nedbá žádných argumentů, žádných protestů a jako umíněné děcko bude vztekle dupat a stále dokolečka kňučet, že neodstoupí a neodstoupí a neodstoupí!
   A Zeman, jehož hlavní povahový rys je mstivost a infantilní radost z toho, když může někoho zesměšnit, ponížit či naštvat? Ani on nebude pospíchat s případným Babišovým odvoláním. A kdyby k tomu z jakýchsi záhadných okolností došlo, znovu tohoto zločince jmenuje premiérem. Naschvál. Všem na just! Na vztek! 
   Jedinou zbraní demokratické společnosti se pak stanou demonstrace a občanská neposlušnost, která se časem bude neustále stupňovat. Toho využije blahem tetelící se prezident a svede na tzv. pražskou kavárnu všechny momentální neúspěchy a navíc předestře, o kolik sociálních výdobytků ti pražští nemakačenkové připravili obyčejného a čestného pracujícího člověka. Tím vlastně vyzve tu svou oblbovanou a proklamovanou polovinu národa k hájení pořádku a teď již stačí jako rozbuška jedna rvačka v hospodě a občanská válka stojí ve dveřích.
   Tak vám pěkně děkujeme, pane prezidente!